Zde je pár hlášek z dětských lekcí, které jsem si stihla včas poznačit, anebo jsou zkrátka nezapomenutelné.

• „Ty máš větší svaly než můj taťka!“
• „Holky, nemůžete si toho magnézka dávat tolik. To není síla v tubě. Podívejte se na mě – všimly jste si někdy, že bych ho používala?“ „Ne, to je pravda. Ale občas si dáváš tu vodku, co máš schovanou pod počítačem.“ (vodkou byla myšlena Alpa aplikovaná nikoli vnitřně, ale pouze zevnějšku na odmaštění rukou… :-D)
• „Můžu jít kakat?“
• Ať děláme cokoli: „A je za to tanclík?“
• „Já chci dneska tanclíka za side sit!“ „Tak ukaž.“ „A jak se to dělá?“
• „Můžu se zeptat? Proč ty malý děcka, co mají hodinu po nás, mají vždycky lepší písničku na rocvičku než my?!“
• „Tady musíš líp zaseknout nohu, aby ti to drželo.“ „My máme nově přestěhovanej pokojíček, protože jsme tam měli plíseň!“ „Aha.“
• Před rozcvičkou: „Holky, byly jste všechny na záchodě?“ „Ano!!!“ Během rozcvičky: „Mně se chce čůrat!“
• „… takže tady dáte ruku a hned pod ni nohu…“ „Míšo, můžu ti česat vlasy?“
• „Moje mamka minule na lekci dělala grilovaný kuře a já jsem jí řekla, že to teda nebylo kuře, ale slepice“. (Holčička to ve své podstatě vymyslela velice chytře, protože kuře je přece mládě od slepice a maminka už přece není malá… :-D )
• „Tak se pojďme rozšplhat…“ „A Míšo, mně vypadly dva zuby, podívej!“ Což spustí nevyhnutelnou lavinu dalších zubních prohlídek… „A mně jeden!“ „A mně už rostou druhý!“ „Tady ten úplně vzadu jsem si vytrhla sama!“  … … …
• „A když budem hodný, pustíš nám za odměnu tu velkou televizi s Elzou?“
• „Míšo, já jsem tě viděla v počítači na videu! A naučíš mě takový to, jak jsi tam takhle za ruku a držíš si za uchem nohu?“
• „Ahoj, no teda, tys tady dlouho nebyla. Copak, bylas nemocná?“ „Ne, mně se nechtělo.“ :-D
• „Tuhle písničku znám, taťka ji má v telefonu jako zvonění!“
• „Já jsem včera blinkala!“
• „My jsme dneska ve škole v těláku šplhali a já jsem byla nejlepší, heč!“
• „Já bych dneska chtěla trénovat ten krucipísek!“

Jinak je naprosto běžné, že ty menší děti využijí každou nestřeženou setinu vteřiny k tomu, aby si namazaly tekuté magnézium doslova od hlavy až k patě a potom hrdě rozhlašují, že jsou sněhuláci. Už naprosto tradičně smývám z podlahy bílé stopy a zrcadla – ty už pomalu vzdávám :-D Už jsem se musela uchýlit k nepopulárnímu řešení zabavování magnézek během lekcí a přídělovému systému.

Ale jak říkám – děti jsou úžasné, jsou inspirativní, učí se velmi rychle a jsou prostě boží. Naše budoucnost je boží! Tak si ji hýčkejme ;-)

Jana D.

03.05.16 11:46

Tak krucipísek mě rozbil! Totálně! :D Má drahá dcérenka se mě pokaždé, když jdu do Tanceláře, ptá, jestli může jít cvičit se mnou. No už aby vyrostla, nebo aby bylo takových cácorek víc, třeba zase na nějakou tu pidi baletní přípravku! :) Jo a mimochodem, dětičky jsou boží, protože mají boží paní učitelku! ;)

Simona G.

03.05.16 11:54

Nase Kája se věší jako opice na kde jakou dopravní značku. Radek to po ní opakuje. Musím plánovat pěší cesty tam, kde je minimum značek nebo dat alespoň hodinu na víc na cestu. A když jdu cvičit já, tak večer místo pohádky, musím ukazovat a vysvětlovat a nejlépe i naučit vše, co jsme dělali.

Renata V.

04.05.16 12:48

Nase Julinka se uz tesi az bude chodit "na tyc a na zrcadlo" :)

.

 

Blog o Tanceláři, pole dance, pohybu, tanci, o mně, a taky o vás a o všem a o všech okolo.