Mistrovství Pole Sport ČR 2017 očima doprovodného týmu v podání Jindřišky.

Pole sport/pole dance na vás útočí ze všech stran. Tisíce různých ohromujících krkolomných fotografií a videí pole dancerek a pole dancerů na vás vybafují ze všech zákoutí médií, až skoro nejde je nemít vypálené na sítnici. A prostě jste dospěli k rozhodnutí, že to chcete taky zkusit...

S TaPárty je to jako s Vánoci… člověk se na ně těší jak malej Jarda, připravuje se, nervuje se, aby bylo všechno tip ťop, a ono to všechno jen tak profrčí kolem vás a najednou je po všem. Dojmů a vzpomínek ovšem zůstalo mnoho, tak se pojďme společně ohlédnout.

Nápad zúčastnit se vzešel z mojí hlavy v červnu, a přesně 27. 6. jsme měli s Františkem úplně první trénink. Ještě několik dalších tréninků bylo takzvaně „oťukávacích“ a při nich jsme se s Františkem shodli, že si jako taneční partneři sedíme, jsme naladěni na stejnou notu, máme rádi stejný styl, a tak už nebylo cesty zpět.

Chudáček náš blog – už příliš dlouho neožil. A dnes je ten den, kdy jsem chytla slinu a chvilku času za pačesy. Tentokrát na tancelářských kurzistkách nezůstane nit suchá… ale nebojte se začíst, určitě vám koutky povyjedou vzhůru!

Modřiny z pole dance jsou jako mraky v duze. Je jich hodně a mívají roztodivné tvary a barvy. Zrovna nedávno otevírám před lekcí dveře do sálu a koukám na kurzistku Kláru, která má na stehně modrozelenofialový flek velikosti dlaně a v něm jakési čáry. No, očividně se musela zranit o hrábě, ale prý je to stoprocentně z pole sportu. Asi nekecá… že by ta potvora superman…?

Děti jsou naše budoucnost. Jsou úžasné… učenlivé, pružné, originální a čím menší, tím bezelstnější. Milí rodičové, ráda bych vám vzkázala, že o vašich životech a domácnostech vím takřka všechno. (I to, co jste doposud sami nevěděli.) Věřím, že vy o mně taky, takže se pojďme domluvit, že já dětem nebudu věřit úplně všechno a vy taky ne. Nebavíme se tu o lžích, ale o pravdě stokrát vyřčené jinak a sami tušíte, co dětská bezelstnost a úhel pohledu dokážou s obyčejnými informacemi provést.

To bude fajn, říkám si. Odpočinu si, však to rameno si odpočinek už říkalo a vůbec všechno mě bolí. To ale pěkně naberu síly!

Co se nejčastěji ozývá ze sálu? Už to bude nějaký ten pátek, co učím šplhounky a šplhouny zdokonalovat se v této dovednosti. Ačkoli je každý člověk jedinečný a originální a pořád tím pádem vznikají hlášky nové, některé se zase až moc podezřele často opakují.

Pokud u sebe či u někoho z lidí ve vašem okolí potvrdíte alespoň 3 body, diagnóza je jasná a neodvratitelná.

S Jančou a Helou jsme byly na začátku ledna na pole dance kempu s Růženkou Kunstýřovou v Počepicích. Kdybych měla dát této akci výstižný název, bylo by to asi něco ve smyslu „Tři grácie zpět v pubertě“ anebo „Nás tak někam pusťte“.

Blog o Tanceláři, pole dance, pohybu, tanci, o mně, a taky o vás a o všem a o všech okolo.