Videoreportáž z MČR PoleArt 2018. V neděli 14.10.2018 výprava z Tanceláře bojovala v Praze. Můžete strávit celý soutěžní den s námi a kouknout pod pokličku, jak to na takové velké soutěži vypadá ze strany soutěžícího. Jen malé varování: video má 40 minut. Stojí ale za to.

V sobotu 15.9.2018 jsme byly v Praze na Ladronkafestu bojovat v Pole Battle. Natočily jsme pro vás videoreport, abyste tam mohli být s námi. Podívejte se, jak probíhá takový soutěžní den od začátku až do konce.

Kdybych měla tento den vyjádřit jedním slovem, bude to slovo… počkejte… to nejde, ani miliarda slov by neobsáhla tento úžasný den plný únavy, nadějí, potu (dokonce i krve), emocí, radosti, přátelství, sdílení, podpory, napětí, úlevy a neskutečných výkonů.

Mistrovství Pole Sport ČR 2017 očima doprovodného týmu v podání Jindřišky.

Pole sport/pole dance na vás útočí ze všech stran. Tisíce různých ohromujících krkolomných fotografií a videí pole dancerek a pole dancerů na vás vybafují ze všech zákoutí médií, až skoro nejde je nemít vypálené na sítnici. A prostě jste dospěli k rozhodnutí, že to chcete taky zkusit...

S TaPárty je to jako s Vánoci… člověk se na ně těší jak malej Jarda, připravuje se, nervuje se, aby bylo všechno tip ťop, a ono to všechno jen tak profrčí kolem vás a najednou je po všem. Dojmů a vzpomínek ovšem zůstalo mnoho, tak se pojďme společně ohlédnout.

Nápad zúčastnit se vzešel z mojí hlavy v červnu, a přesně 27. 6. jsme měli s Františkem úplně první trénink. Ještě několik dalších tréninků bylo takzvaně „oťukávacích“ a při nich jsme se s Františkem shodli, že si jako taneční partneři sedíme, jsme naladěni na stejnou notu, máme rádi stejný styl, a tak už nebylo cesty zpět.

Chudáček náš blog – už příliš dlouho neožil. A dnes je ten den, kdy jsem chytla slinu a chvilku času za pačesy. Tentokrát na tancelářských kurzistkách nezůstane nit suchá… ale nebojte se začíst, určitě vám koutky povyjedou vzhůru!

Modřiny z pole dance jsou jako mraky v duze. Je jich hodně a mívají roztodivné tvary a barvy. Zrovna nedávno otevírám před lekcí dveře do sálu a koukám na kurzistku Kláru, která má na stehně modrozelenofialový flek velikosti dlaně a v něm jakési čáry. No, očividně se musela zranit o hrábě, ale prý je to stoprocentně z pole sportu. Asi nekecá… že by ta potvora superman…?

Děti jsou naše budoucnost. Jsou úžasné… učenlivé, pružné, originální a čím menší, tím bezelstnější. Milí rodičové, ráda bych vám vzkázala, že o vašich životech a domácnostech vím takřka všechno. (I to, co jste doposud sami nevěděli.) Věřím, že vy o mně taky, takže se pojďme domluvit, že já dětem nebudu věřit úplně všechno a vy taky ne. Nebavíme se tu o lžích, ale o pravdě stokrát vyřčené jinak a sami tušíte, co dětská bezelstnost a úhel pohledu dokážou s obyčejnými informacemi provést.

To bude fajn, říkám si. Odpočinu si, však to rameno si odpočinek už říkalo a vůbec všechno mě bolí. To ale pěkně naberu síly!

Co se nejčastěji ozývá ze sálu? Už to bude nějaký ten pátek, co učím šplhounky a šplhouny zdokonalovat se v této dovednosti. Ačkoli je každý člověk jedinečný a originální a pořád tím pádem vznikají hlášky nové, některé se zase až moc podezřele často opakují.

Pokud u sebe či u někoho z lidí ve vašem okolí potvrdíte alespoň 3 body, diagnóza je jasná a neodvratitelná.

S Jančou a Helou jsme byly na začátku ledna na pole dance kempu s Růženkou Kunstýřovou v Počepicích. Kdybych měla dát této akci výstižný název, bylo by to asi něco ve smyslu „Tři grácie zpět v pubertě“ anebo „Nás tak někam pusťte“.

Blog o Tanceláři, pole dance, pohybu, tanci, o mně, a taky o vás a o všem a o všech okolo.