1. Neutrální až plachá

K ničemu se nevyjadřuje, neplodí žádné emoce, většinou poctivě a tiše plní zadanou práci, oční kontakt udržuje pouze s podlahou. Na většinu otázek odpovídá povytažením ramen a nerada se fotí.

2. Kamikaze

Postrádá pud sebezáchovy. Nechápe, proč máme v sále dvě žíněnky a proč jí lektorka chce pomáhat. U náročnějších kombinací bere lektorčinu výzvu k opatrnosti jako skvělou možnost sebou nekontrolovatelně metat po podlaze. Do všeho se hrne po hlavě. Doslova. Lektorky si díky tomuto typu kurzistek udržují správnou hladinu adrenalinu v krvi.

3. Negativistka

Když vypije půl láhve vody, má ji z poloviny prázdnou. Tomuto typu poledancerky se těžko zavděčíte, protože všechno je na nic, jen včely jsou na med. A med, ten je vlastně taky na nic. Když je na lekci pár kurzistek, je to špatně, protože se moc nadře. Když je na lekci moc kurzistek, je to špatně, protože to nemá ráda. Když je na lekci kurzistek tak akorát, je to špatně, protože když je jich tam míň, tak je to lepší. Když lektorka zadá práci, nezapomene podotknout, že to nemůže nikdy zvládnout. Když to pak zvládne a dostane pochvalu, poznamená něco ve stylu: „V kategorii parapole bych možná měla jisté šance“. Když je focena, většinou odsekne: „Praskne ti čočka!“. Když pak vidí fotku, na které vypadá úžasně, následuje zvolání typu „panebožee, smaž tu hrůzu“. Když se jí něco nedaří, to je voda na její mlýn: „To se v životě nenaučím!“ a raději to předem vzdá.

PS: Tento typ kurzistek mám jako lektorka nejradši a beru jako osobní výzvu donutit je se usmát a vyhecovat je k těm nejlepším výkonům!

4. Pozitivistka

Když vypije půl láhve vody, má ji z poloviny plnou. Tenhle typ dobíjí ostatním energii. Po celou lekci je usměvavá, když se jí něco nedaří, nevzdává to a zase naopak každý sebemenší úspěch svůj i někoho jiného slaví oslavným tanečkem. Šíří kolem sebe pozitivní energii, která však vůbec nemá vliv na typ poledancerky výše.

5. Kobra

Velice jí záleží na vzhledu, a to v jakékoli situaci. Je to ten typ, co má vždy při ruce pudr, rtěnku, pilník, lak a v kabelce náhradní spoďáry, kdyby něco. Během lekce ze sebe v zrcadle nestrhne oči, je schopna si během shouldermountu upravit ofču a pročísnout obočí. A taky se ráda fotí. Když už lektorka uzná, že daný prvek vyfocený ze šesti úhlů už stačí a jde fotit další kurzistky, vytáhne mobil a vyfotí si aspoň selfíčko.

6. Bolestínka

Každý má prý práh bolestivosti posunutý trošku jinak. Tenhle typ poledancerky má veškeré prvky prolité slzami a možná i krví a u všeho nového okázale trpí. Má velkou spotřebu náplastí, tejpů, obvazů a nejrůznějších stahovadel. Trpí za svoje bebínka tak, až byste si skoro řekli, že je to chlap.

7. Koala

Je to pasivní typ. Moc by se chtěla naučit umění pole dance, ale nehne ani prstem, dokud u ní nestojí lektorka a neohne jí ten prst správným směrem. Pokud lektorka není zrovna v dosahu, trénink se odkládá a tyč slouží k přidržení podobně jako v MHD.

8. Vědátorka

Na lekce by si nejradši nosila rýsovací potřeby, kalkulačku a slovník cizích slov. Než se do něčeho pustí, potřebuje vědět, jestli jsou planety v příznivém postavení, kolik milimetrů by měla být maximální odchylka ukazováčku od palce na tyči… chce znát tolik informací, že jí většinou lektorka řekne něco ve stylu: „Dej do toho víc srdíčka, jasný?“

9. Kecka

Má nutkavou potřebu mluvit. O této potřebě ví, a proto si s sebou na lekci většinou bere kámošku – svoji vrbu. (Když ale není po ruce kámoška, postačí i cizí přikyvující kolegyně na tyči hned vedle). Je jí úplně jedno, že přes hudbu při rozcvičce by nebyl slyšet ani projíždějící tank a že je po třech minutách skákání celá zadýchaná. Je jí totálně šumák, že posiluje břišáky, zatímco ostatní už stihli projet zbytek aparátu a protahují se. Vůbec nejlepší je ale pokec v závěsu hlavou dolů, když lektorka vysvětluje něco fakt důležitého. Je jí úplně jedno, že to lektorce vadí. Prostě KECÁ.

10. Přehnaně ambiciózní

Chce umět všechno hned. Nedokáže (nechce) pochopit, že budování síly a flexibility potřebuje svůj čas. I když je začátečník, na lekcích s mixovanou úrovní se hrne do pokročilých kombinací i za cenu držkopádu. Všechno valí jen na svoji dominantní stranu – tu druhou bere jako ztrátu času… a pak se diví, že je z ní „rychlokvaška“, která to může vzít z pokročilých smykem rovnou zpátky do začátečníků… možná snad už poučená (?).

11. Lektorka

Je mnohem empatičtější než ostatní účastníci lekce a je to vůdčí typ. Ochotně přiskočí, přidrží, pomůže a poradí. Nosí své kolegyně na rukou do té doby, než je okřiknuta či nakopnuta (nechtěně, samozřejmě).

12. Superwoman

Je úplně jedno, jestli se ocitne na začátečnících, či pokročilých. Hravě zvládne cokoli, co lektorka zadá, i kdyby to měl být třeba invert drža za nosní dírky. Je úžasná, dokonalá, silná, pružná a hlavně… všechny ostatní na lekci neskutečně, ale NESKUTEČNĚ štve.

Tak co, která čísla byste si přiřadily? Zapomněla jsem na něco? Jeden typ jsem opomněla záměrně – a to typ normální/nevyhraněný a naprosto neextrémní… ale co o něm chcete psát, že. Prostě normálka.

Myslím, že je úplně běžné, že se tyto vypozorované typy mezi sebou různě kombinují a kumulují… což může být například v případě kombinace přehnaně ambiciózní kecko-kamikaze, jako když smícháte kyselinu dusičnou a glycerin.

A taky je naprosto běžné, že každý den není úplně perfektní, někdy je pošmourno, pak zas třeba nemusí být naladíno, znáte to. A hned máte nálepku negativistky, i když jste běžně úplně normální kobra. :-D To já, když jsem s pole sportem začínala, jsem myslím byla přehnaně ambiciózní pozitivistka občas s negativistickými záchvěvy.

Z tohoto vyplývá jeden krásný závěr. Každý člověk je jiný a proto je na tom světě tak nádherně pestro! Tyči zdar!

Jarmila O.

07.09.16 08:09

A tak Ti ani nevím, kam bych se přiřadila :-). No, je mi jasno, že Ty máš jasno....ale, když jsem si to přečetla (jelikož teď více čtu, než cvičím...a to mě fest štve), našla jsem se skoro všude. Tedy ne, že bych se ráda prohlížela v zrcadle, spíše opak je pravdou , jenže zrcadla a obrazy v nich nelze nevidět. Myslím, že všechny většinou proplouváme pozicemi (mimo tyče), kdy se daří, a to nás nastartuje a kdy se ne a ne dostat tam, kam bychom měly nebo chtěly, a to se pak rychle ukáže právě ta chemická směska. No, troufám si říct, že vždycky je to o tom, že většina se vrátí. A pak zkouší a zkouší a při tom všem je občas kaskadérka a jindy zase pesimistka a vlastně je to dobře. A jak jsi psala – to je ta pestrost a jinakost. Teda, pokud bychom byly všechny tak dobré a úžasné jako Ty (a to myslím smrtelně vážně!!!), bylo by v Olomouci a okolí bylo tolik studií, že by v nich vlastně nikdo nebyl, kromě trenérek! A kam bychom se potom chodily hecovat! A tak za sebe říkám: to je prima, že fungujete u parku a že se za Vámi dá přijít, někdy Tě trochu pozlobit neposlušností a jindy snad potěšit dobrou náladou. Kde jinde by vznikla rčení typu: kdo maže, nejede …. Těším se, až budu zase chodit. Snad nebudu vyškrtnuta ze seznamu….Tyči zdar!!!!!

.

 

Blog o Tanceláři, pole dance, pohybu, tanci, o mně, a taky o vás a o všem a o všech okolo.